Jak často se provádí revize a zkoušení RWA systémů a co se kontroluje?

RWA systém zajišťuje při požáru odvodu kouře a tepla z budovy. Aby v krizové situaci skutečně fungoval, nestačí ho jen správně navrhnout a namontovat. Klíčová je jeho pravidelná kontrola a servis.

Co je RWA systém a proč je důležitá jeho pravidelná kontrola?

RWA je zkratka z německého označení Rauch und Wärmeabzugsanlage. V češtině se používá označení systém odvodu kouře a tepla nebo požární odvětrání. Nejde pouze o jedno okno nebo světlík, ale o komplexní technické řešení. To obvykle zahrnuje elektrické otvírače, centrální jednotku, záložní zdroj, požární tlačítka, kouřová čidla a napojení na elektronickou požární signalizaci.

Úkolem RWA systému je při požáru odvádět kouř, teplo a zplodiny hoření mimo budovu. Tím pomáhá chránit únikové cesty, zlepšit viditelnost a vytvořit bezpečnější podmínky pro únik osob i zásah jednotek požární ochrany.

V Čechách se návrh a provoz RWA systémů řídí zejména požárně bezpečnostním řešením stavby, projektovou dokumentací, vyhláškou o požární prevenci a souvisejícími technickými normami. Patří k nim:

  • ČSN 73 0802: Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty,
  • ČSN 73 0804: Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty,
  • ČSN 73 0833: Požární bezpečnost staveb – Budovy pro bydlení a ubytování,
  • ČSN 73 0810: Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení (jedná se o obecnější a propojovací normu).

Pokud řešíte, co je požární odvětrávání a kdy je potřeba, vždy záleží na typu objektu, chráněných únikových cestách, provozu budovy a požárním riziku. Stejně tak otázku, jak vyřešit požární odvětrávání budovy, je nutné posuzovat podle konkrétní stavby a jejího PBŘ.

Jaké typy revizí a zkoušek RWA systémů existují?

Kontrola provozuschopnosti ověřuje, zda je RWA systém funkční, kompletní a schopný splnit požárně bezpečnostní funkci. V praxi se jí často říká revize RWA systému, i když předpisy pracují hlavně s pojmem kontrola provozuschopnosti. Výsledkem je doklad o kontrole, ve kterém se uvádí stav zařízení, zjištěné závady a termín další kontroly.

Revize elektrických a plynových částí se řeší podle typu instalace. U elektrických systémů se kontroluje:

  • napájení,
  • kabeláž, 
  • řídicí jednotka, 
  • akumulátory, 
  • ovládací prvky a pohony.

U pneumatických nebo plynových systémů se sleduje stav:

  • patron, 
  • lahví,
  • tlakových prvků, 
  • hadic,
  • ventilů.

Tyto úkony doplňují kontrolu celého RWA systému.

Kdo smí provádět revize a zkoušky RWA systémů?

Při kontrole RWA systému se ověřuje hlavně jeho schopnost spustit odvod kouře a tepla v případě požáru. Rozsah se liší podle typu systému, výrobce, stáří instalace a návaznosti na další požárně bezpečnostní zařízení.

Kontroluje se:

  • stav zdrojů, akumulátorů, napájení a záložního napájení,
  • funkce spouštěcích mechanismů, například požárních tlačítek, čidel nebo signálu z EPS,
  • stav řídicí jednotky a signalizace poruch,
  • funkce klapek, oken, světlíků nebo dveří,
  • chod, uchycení a zdvih pohonů,
  • mechanické překážky, poškození nebo znečištění,
  • celková akceschopnost systému.

Jak často se musí RWA systémy kontrolovat?

Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se obvykle provádí nejméně jednou ročně. Kratší interval ale může stanovit výrobce, projektová dokumentace, požárně bezpečnostní řešení stavby, provozní dokumentace nebo charakter konkrétního provozu.

Měsíční a půlroční zkoušky slouží k průběžnému ověření, že zůstává systém akceschopný i mezi hlavními kontrolami. V rámci ní probíhá:

  • vizuální kontrola zařízení, 
  • ověření signalizace poruch, 
  • funkce ovládacích prvků,
  • zkouška vybraných částí systému.

U RWA systémů nelze určit jeden univerzální interval pro všechny objekty. Jednoduché odvětrání schodiště v bytovém domě může mít jiný režim než rozsáhlý systém v administrativní budově, škole, hale nebo provozu s vyšším požárním rizikem.

Doporučujeme:

  • měsíční kontroly základního stavu a signalizace,
  • půlroční funkční zkoušky důležitých částí systému,
  • pravidelný servis podle pokynů výrobce,
  • roční kontrolu provozuschopnosti.

Díky pravidelné péči lze včas odhalit vybité akumulátory, nefunkční pohony, chybové hlášky, mechanické závady nebo překážky, které by při požáru mohly zabránit otevření systému.

Co hrozí při vynechání revizí požárního odvětrání?

Při vynechání kontrol hrozí, že RWA systém nebude při vypuknutí požáru správně fungovat. Nepřijme například signál od detektoru kouře, pohony neotevřou okna, klapky se zaseknou a záložní zdroj nemusí při výpadku elektřiny udržet systém v provozu.

Největším rizikem je ohrožení osob. Kouř v chráněných únikových cestách zhoršuje viditelnost, orientaci i možnost bezpečné evakuace. Současně komplikuje práci hasičů a může zvýšit rozsah škod na majetku. Provozovatel objektu může mít problém při požární kontrole nebo při řešení pojistné události. Chybějící doklady o kontrolách, neodstraněné závady nebo nefunkční požárně bezpečnostní zařízení mohou znamenat vážné komplikace v plnění ze strany pojišťovny.

Otevřený střešní světlík pro požární odvětrání

Pavel Kořínek

Pavel Kořínek

Pavel Kořínek působí v oblasti systémů denního a požárního odvětrání od roku 2011. Opírá se o zkušený tým odborníků a dlouholetou praxi v oboru. Ve své práci klade důraz na kvalitní řešení, individuální přístup k zákazníkům a spolehlivý servis včetně následné péče.

Profesní zkušenosti

  • 2012 - dosud – Působení ve firmě PK otvírače oken
  • 2010 - 2012 – Působení ve společnosti, která se zabývala systémy denního a požárního odvětrání
  • 2006 - 2010 – Pracovní pozice ve firmách v oboru stavebnictví – svítidla
  • 2001 - 2005 – Střední průmyslová škola strojnická, Betlémská 287/4, Praha 1 – Staré město, studijní obor: Strojírenství (čtyřleté denní studium s maturitou), zaměření: Počítačové CAD/CAM